ACTA podle hackerů Anonymous
(kliknutím na tlačítko "cc" spustíte české titulky):

 

Česká vláda pozastaví ratifikaci protipirátské smlouvy ACTA

 

Česká vláda se rozhodla pozastavit ratifikační proces protipirátské dohody ACTA. Novinářům to řekl premiér Petr Nečas. Kabinet chce problematiku ještě analyzovat, premiér se obává ohrožení občanských svobod. Už v pátek pozastavilo ratifikaci smlouvy sousední Polsko, váhá i Slovensko.

 

Premiér se k dohodě vyjádřil po tiskové konferenci na téma strategie podpory exportu.
Smlouva ACTA
Cílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně Česka, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu. Mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, připomněla agentura ČTK.

Dohoda ale může obtěžovat i řádné občany. Na zahraničních letištích by údajně mohl být kontrolován obsah notebooků, telefonů či USB pamětí. Smlouva byla dojednávána zcela tajně a signatáři chtěli utajit i její obsah.

"Nikdy ani omylem nehrozily v České republice nějaké kontroly laptopů na hranicích, monitorování uživatelů internetu, nějaká filtrace apod. To nehrozilo nikdy ani na okamžik. Na druhou stranu nechceme v žádném případě připustit situaci, kdy by nějakým způsobem byly ohroženy občanské svobody a svobodný přístup k informacím," řekl premiér Petr Nečas.
"Ratifikační proces ke smlouvě ACTA bude pozastaven a znovu to podrobíme analýzám. Vyžádáme si i nezávislé posudky, musíme se podívat na to, co by to obnášelo v reálném životě," dodal předseda vlády.
Premiérova slova ocenila politická strana Piráti. "My to určitě kvitujeme, že se tím vláda začne zabývat. Skandální mi přijde, že se tím ministři nezabývali, než tu dohodu schválili," řekl iDNES.cz její místopředseda Mikuláš Ferjenčík.
"Sobotní protesty ale nezrušíme, ty jsou celoevropské. Čekáme, že by se mohlo sejít deset tisíc lidí," uvedl Ferjenčík.
Avizovaný postup vlády uvítala i opoziční ČSSD. "Ochrana zisků soukromých společností se v demokratickém právním státě nesmí stát důvodem pro omezování svobody občanů a zásahy do jejich soukromí. Rozhodně si nepřejeme zahájení éry pronásledování a kontroly uživatelů internetu, k čemuž by ratifikace smlouvy mohla podle prvotních analýz přispět," uvedl předseda socialistů Bohuslav Sobotka.
Útočníci si vzali na paškál ODS
Proti mezinárodní dohodě se ve světě i v Česku vzedmula vlna odporu, její součástí jsou i internetové útoky. Buď jemnější, kdy útočníci "jen" vyřadí nějaký web z provozu takzvaným útokem DDoS (zahltí server požadavky na zobrazení), nebo drsnější.
Hackeři takto například před pár dny přepsali úvodní stránku webu ODS a nejnověji získali osobní data všech členů ODS . Útoky také na čas vyřadily stránky Sněmovny či vlády.
Dohoda by začala v českém právu platit teprve poté, co ji ratifikuje parlament. Mnozí poslanci už dali najevo, že mají s dokumentem velké problémy. Podle ministerstva průmyslu by byl k přijetí smlouvy třeba i souhlas prezidenta. Bouřlivé jednání ve výborech a na plénu ACTA zřejmě čeká i v Evropském parlamentu, uvedla ČTK.
Slováci nepodepsali, nejdřív chtějí diskusi
Slovensko zatím neplánuje přistoupit k mezinárodní smlouvě proti padělání ACTA. Ministerstvo hospodářství v pondělí oznámilo, že přípravy na schválení dokumentu přerušilo a nejprve o něm hodlá uspořádat veřejnou diskusi.
Slovensko na rozdíl od většiny členských zemí EU dohodu ACTA, jež se vztahuje i na boj proti internetovému pirátství, nepodepsalo. "Dohoda ACTA a její aplikace obsahuje množství nepřesností. Nepodpořím dohodu, která by mohla jakkoliv oklešťovat základní práva a svobody," uvedl slovenský ministr hospodářství Juraj Miškov.

 

                                                                               Autoři: jw, kop

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Anonymous dali na web data všech členů ODS,

ta podá trestní oznámení.

 

Na internet unikl seznam členů ODS. Přihlásili se k němu hackeři ze sdružení Anonymous. Ti už minulý týden kvůli smlouvě ACTA, která má chránit duševní vlastnictví na internetu, napadli web občanských demokratů. Strana se hodlá bránit trestním oznámením, řekl její předseda Petr Nečas.

 

Zveřejněný seznam čítá 27 730 jmen. U každého člena je uvedené jméno a příjmení, adresa, případně i e-mail. Nechybí ani datum vstupu do ODS, název stranické organizace či funkce.
Případ rozzlobil předsedu strany a premiéra Petra Nečase. "Tady se ukazuje, že se nejedná o nějakou svobodu internetu, ale v podstatě o protizákonné aktivity, které mají kriminální charakter. Nikdo nemůže být překvapen, že budeme hájit osobní integritu a osobní soukromá data našich členů i trestním oznámením," řekl.
Hlavní manažer občanských demokratů Jan Kočí uvedl, že krádež osobních údajů členů ODS je daleko za hranou toho, pod čím si lze představit svobodné využívání internetu. Anonymous podle něj potvrdili, že nechtějí seriózní diskusi, ale nátlak za hranicí zákona.
Premiér na seznamu
Předseda vlády Petr Nečas je podle seznamu, který unikl na internet, členem Místního sdružení ODS v Rožnově pod Radhoštěm od 9. září 1991. V dokumentu je uvedené i jeho trvalé bydliště a e-mailová adresa ředitelky jeho kabinetu Jany Nagyové.

Kočí dodal, že dohoda ACTA nenutí signatářské státy ke kontrolám laptopů na hranicích či omezování přístupu k internetu.
"V tomto smyslu jsou hackerské útoky na web ODS zcela nesmyslné. ODS nesouhlasí s jakýmkoli užíváním neoprávněně získaných informací a osobních údajů svých členů včetně jejich zveřejňování," uvedl.
Ke krádeži dat se vyjádřil i šéf poslanců strany Zbyněk Stanjura. "Máme informaci, že seznam někdo na internetu zveřejnil. Pokud je to pravda, tak se ukazuje, že se nejedná o souboj o svobodu na internetu. Nevím, k čemu má někdo seznam našich členů a mailových adres. Jedině k tomu, že jim chce ty adresy nabourat nebo posílat spamy a viry. Žádný logický důvod v tom nevidím," řekl iDNES.cz Stanjura.
Seznam je podle všeho autentický, Stanjura potvrdil, že počet členů ODS kolísá mezi 27 a 28 tisíci.
ODS nás vyprovokovala, tvrdí útočníci
Hackeři tvrdí, že je k získání seznamu členů přiměla reakce ODS na napadení stranického webu, které Anonymous provedli minulý týden v noci na čtvrtek. Občanští demokraté jim poté poděkovali za reklamu (více zde).
"Vaše arogantní prohlášení, kterým se snažíte zakrýt vaši neschopnost zabezpečit váš IT systém, nás motivovalo k dalšímu útoku. Jak chcete vést tuto zemi a zastupovat nás občany při správě věcí veřejných, když nejste schopni zvládnout tak elementární věc?" reagují Anonymous.
Česká republika se k dohodě ACTA připojila na konci ledna. Dohoda začne v Česku platit, jen pokud ji ratifikuje parlament. Má vytvořit pravidla pro posílení práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků.
Odpůrci smlouvě vyčítají, že omezí svobodu internetu. Kvůli podpisu dohody internetoví aktivisté zablokovali web vlády, Sněmovny nebo Ochranného svazu autorského. Proti dohodě se demonstrovalo i v ulicích řady českých měst.

 

 

                                                                               Autoři: jj, jw 

----------------------------------------------------------------------------

 

Jaké jsou přínosy a zápory dohody ACTA?

 

S otázkou jsme oslovili několik právníků specializujících se na právo duševního vlastnictví a několik IT publicistů. Níže najdete také odkazy na další zajímavé názory k tématu.

 

"Závazná ustanovení Dohody ACTA u nás již zásadně platí nejméně od roku 2006. Jsou dávno součástí českého právního řádu. Nejedná se proto o nic nového," myslí si profesor Masarykovy univerzity Ivo Telec. Nedávno podepsaná dohoda proti padělatelství (ACTA) přesto v posledních dnech vyvolává rozruch.

Například Jaroslav Tajbr upozorňuje: „Z pohledu uživatelů, kteří do autorských práv nijak nezasahují, se ovšem tato dohoda může jevit jako problematická. Na jejím základě totiž zjevně může dojít k dalšímu posílení pravomocí represivních složek.“

Níže najdete názory dalších právníků, některých oslovených IT specialistů i odkazy na další zajímavé texty související s tématem.

Jaké jsou největší přínosy a největší negativa dohody ACTA?

Jiří Čermák, advokátní kancelář Baker & McKenzie

V prvé řadě je třeba podtrhnout, že ACTA nepřináší mnoho nového, a proto mi není příliš jasné, proč vyvolává takový rozruch. Naprostá většina principů a opatření, které ACTA upravuje (např. prosazování práv, medializované, údajně přelomové, ustanovení o opatřeních na hranicích, ochrana DRM atp.) je již známa a v podstatě ve stejné podobě již zahrnuta v českém právním řádu.

Za největší slabinu ACTA považuji její neurčitost, vágnost a určitou rozplizlost, která může vést k nepředvídatelným výsledkům při její případné implementaci do právního řádů jednotlivých států (pokud k ní dojde a půjde-li o něco nového).

Pokud bude rozumná národní úprava, vidím možný přínos v lepší možnosti identifikovat osoby porušující práva z duševního vlastnictví v prostředí internetu. V současné době praktická nevymahatelnost práv vůči skutečným porušovatelům z důvodu jejich anonymity logicky vede k tomu, že je odpovědnost přenášena na třetí osoby (internetové poskytovatele atp.), což leckdy není žádoucí.

Jaroslav Tajbr, kancelář DLA Piper

Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) může v mnoha směrech posílit postavení autorů vůči porušovatelům autorských práv, což představuje z jejich pohledu jistě pozitivní krok v oblasti ochrany jejich duševního vlastnictví. Kladně lze také hodnotit samotnou skutečnost, že dochází k takto široké kooperaci států v této oblasti.

Z pohledu uživatelů, kteří do autorských práv nijak nezasahují, se ovšem tato dohoda může jevit jako problematická. Na jejím základě totiž zjevně může dojít k dalšímu posílení pravomocí represivních složek. Největší nervozitu tak asi vyvolává možnost širokého pojetí interpretace některých článků dohody, zejména zavedení kontrolních mechanismů na hranicích.

Ivo Telec, vysokoškolský profesor, Masarykova univerzita

Závazná ustanovení Dohody ACTA u nás již zásadně platí nejméně od roku 2006. Jsou dávno součástí českého právního řádu. Nejedná se proto o nic nového. Jistým problémem může být důraz kladený na represi, jestliže společenský problém, který tu existuje, by měl řešit hlavně obchodně a morálně.

 

David Grudl, publicista, bloger
Smlouva ACTA má zásadní přínos pro jednu zájmovou skupinu, tzv. Velký Obsah, nebo-li velké držitele práv, kteří jej vyjednali. Což je pochopitelné. Otázkou je, jak se smlouva dotkne spotřebitelů, zejména tedy těch, kteří nepatří mezi piráty a mají zájem si hudbu a filmy kupovat. A bohužel se zdá, že ti by na smlouvu doplatili nejvíce.

Připomíná mi to příchod ochran proti kopírování CD nebo DVD na začátku tisíciletí. Ochrana neměla žádný vliv na piráty, kteří ji snadno překonali a nelegálně hudbu a filmy nahráli na internet. Biti byli platící zákazníci, kteří nemohli CD přehrát v autorádiu nebo počítači a před puštěním filmu z DVD si museli vytrpět reklamní a protikopírovací spoty. Výsledek byl ten, že si zákazníci raději začali platit za přístup k internetovým úložištím a hudbu a filmy si stahovali. V České republice legálně.

Dalo by se čekat, že se Velký Obsah z toho poučí. Jenže ACTA ukazuje pravý opak, společnosti drží špatný kurz stále, jen se snaží mnohem víc přitvrdit.

 

Jiří Peterka, IT publicista

Dohodu ACTA vnímám jako určitý pokus řešit stále větší disproporci mezi dosavadní koncepcí práv duševního vlastnictví, vzniklou ještě v době analogových technologií, a realitou dnešního digitálního světa. A to značně nevyváženým způsobem: beze změny na straně práv duševního vlastnictví, dokonce určitou jejich absolutizací, a přizpůsobením pouze na straně digitálního světa, formou různých restrikcí a omezení. A to bez ohledu na jejich reálnost, důsledky i náklady, a také bez ohledu na dopady do jiných práv. Z tohoto pohledu přínosy dohody ACTA (pro širší internetovou veřejnost) nevidím žádné, zatímco negativ je požehnaně.

 

Tomáš Hülle, právník a redaktor týdeníku Ekonom

Největší přínos není o právu, ale o začátku celosvětové diskuze a protestů. Autorské právo se tvořilo na konci 19. století, kdy neexistovala televize a o internetu nikdo ani nesnil. Počítačový program je stále přirovnáván ke knížce a chráněn stejně. Na internetu je situace ještě chaotičtější. Zregulovat toto prostředí není možné - státy mají hranice, všechno trvá a právo a hlavně uvažování je všude různé. Jedinou cestou je přenastavení celého systému. Na tom se ale musejí podílet všichni, nejenom byznys a státy.

 

Matěj Myška, Masarykova univerzita

Přínosem dohody ACTA, byť spíše sekundárním a poněkud opožděným, je bezesporu nastartování celospolečenské intenzivní debaty o fungování současného systému ochrany duševního vlastnictví a jeho prosazování.

Zásadním negativem dohody ACTA byl utajený proces jejího sjednávání, který zavdal záminku k různým skandálním spekulacím o jejím drakonickém obsahu, které se ale nezakládají na pravdě, respektive samotném textu sjednané dohody. ACTA tak například výslovně nezakotvuje odpojování uživatelů od internetu za porušování autorských práv. Negativem je ale celková vágnost textu, jehož provedení do konkrétních národních právních řádů by mohlo jít nad rámec práva EU.

Konkrétně se tak jedná třeba o způsob, jakým se má stanovovat náhrada škody. Problematická je například i neproporční ochrana technologických prostředků (známých spíše pod zkratkou DRM), která v podstatě ignoruje jakékoliv jiné zájmy než majitelů autorských práv.

Nelze opomenout ani značně diskutabilní definici “komerčního měřítka” v případě trestněprávního prosazování či navrhovanou povinnost poskytovatelů internetových služeb identifikovat účastníka, jehož účet byl údajně použit k porušování práv z duševního vlastnictví na základe “právně dostačující žaloby”.

Při odhlédnutí od těchto konkrétností je ale možno negativně hodnotit celkové zaměření textu. Chybná je tak dle mého názoru premisa, že zvýšené restrikce, represe a vymáhání práv z duševního vlastnictví povedou k jejich zvýšenému dodržování a respektování. V konečném důsledku může být výsledkem přesný opak, to jest absolutní ignorace a vyhýbání se takovýmto pravidlům ze strany konzumentů autorskoprávně chráněného obsahu.

V každém případě dohoda ACTA ještě není doposud ratifikována. I kdyby však čeští zákonodárci se smlouvou nevyslovili souhlas, zůstává otázkou, jak se k celé věci postaví příslušné orgány EU. Tyto by iniciativně mohly promítnout některá ustanovení ACTA do zvláštní směrnice.

Daniel Dočekal, publicista, provozovatel www.pooh.cz

ACTA ve stávající podobě neřeší žádný problém, pouze zavádí možnost ještě většího omezení svobod a podnikání, než jak je tomu doposud. V řadě případů jen zbytečně opakuje to, co již řeší stávající legislativa nebo již existující mezinárodní dohody. Konečný vliv je závislý hlavně na tom, co (a jak) bude implementováno do zákonů a předpisů - ale jak už víme z let předchozích, naši zákonodárci vynikají v tom, že zásadně dělají více, než je třeba. ACTA chápu jako jeden z mnoha prostředků snažících se něco prosadit. SOPA/PIPA neprošla, možná projde ACTA. Nejprojde-li ACTA, už je v řešení TPPA.  Podrobný text Daniela Dočekala najdete i na serveru LUPA.cz

 

                                                                                                                                                                                                       Autoři: HN Dialog

-------------------------------------------------------------------

 

Protest proti ACTA:

Demonstranti popravili na digitální gilotině Zdeňka Škromacha.

 

Na pražském Klárově se sešlo pět stovek lidí, aby protestovaly proti nedávnému podpisu dohody ACTA o boji proti šíření nelegálních kopií a padělků. K účasti se podle Facebooku přihlásilo více než 6200 lidí. Hackeři znovu napadli internetové stránky Poslanecké sněmovny.

 

Pochod k Pražskému hradu ukončil čtvrteční protestu proti podpisu dohody ACTA. Kvůli mrazivému počasí na Klárov dorazilo asi pět stovek lidí s pirátskými vlajkami i v maskách. Setkání si užily i jako happening, byť při něm museli neustále podupávat a poskakovat.

Například na digitální gilotině organizátoři symbolicky popravili poslance ČSSD Zdeňka Škromacha za porušení duševního dědictví. A to i přesto, že demonstrantům slíbil, že se ve sněmovně pokusí dohodu zablokovat.

 

„Protestuju, aby nezrušili stránku Uložto, protože je to úžasná stránka. Vím, že je to sice pirátství, ale je to lepší než si kupovat film za čtyři stovky,“ říká dvanáctiletý Kristián Kašpar.
Jiným spíš vadí omezení internetu a zneužitelnost dohody. „Protestuju proti jakémukoliv omezování internetu,“ říká Jaroslav v masce Guye Fawkese, která je v současnosti symbolem hackerské skupiny Anonymous.
Mezi protestující dorazili i někteří poslanci. Viktor Paggio z Věcí veřejných si dokonce vysloužil mohutný aplaus, když řekl, že dohodu ve sněmovně rozhodně nepodpoří.

Před svým projevem museli poslanci projít takzvaným skenerem, který měl odhalit, zda u sebe nemají pirátský program, hru nebo film. Právě u Škromacha organizátoři v mobilu "kradené duševní dědictví" naoko objevili. A ztrestali ho symbolickou popravou na digitální gilotině.

Sněmovna opět bez stránek

Česko se k mezinárodní dohodě ACTA připojilo s dalšími 21 zeměmi Evropské unie minulý týden. Odpůrci smlouvě vyčítají, že významným způsobem omezí svobodu internetu.

Ve chvíli, kdy demonstrace začala, počítačoví piráti znovu napadli webové stránky Poslanecké sněmovny. Od té chvíle jsou nedostupné.

Kvůli podpisu dohody internetoví aktivisté hned minulý týden zablokovali web vlády a Ochranného svazu autorského (OSA) a začali organizovat demonstrace. Ve středu pak odpůrci smlouvy soustředěným útokem dosáhli odpojení internetových stránek Poslanecké sněmovny, ve čtvrtek zablokovali web ODS.

"Až do události s webem ODS neměly takzvané útoky s hackerstvím nic společného," tvrdí obchodní ředitel firmy Macron Software Tomáš Novák.

Dohodu ještě neschválil parlament

S ním souhlasí i šéfredaktor internetového časopisu o informační společnosti Ikaros Jan Rylich. "Nicméně pokud hovoříme o případech webu Úřadu vlády či sněmovny, tam ve skutečnosti šlo jen o přetížení serverů, které mohou organizovat běžní lidé s nějakou základní počítačovou gramotností," dodal.

Poslanecká sněmovna se proti útokům počítačových pirátů, kteří jejich stránky ve čtvrtek v poledne opět zablokovali, obrnila trpělivostí.

"Vzhledem k tomu, že útok hackerů na stránky Poslanecké sněmovny pokračuje, byl z bezpečnostních důvodů opět odpojen vnější přístup ke sněmovnímu internetu," řekl Roman Žamboch z tiskového odboru sněmovny. Vnitřní síť včetně intranetu podle něj ale funguje dál.

Dohoda začne v českém právu platit teprve poté, co ji ratifikuje parlament. Z vládních stran svůj rezervovaný postoj ke kritizované smlouvě vyjádřila TOP 09. Bouřlivé jednání ve výborech a na plénu ji zřejmě čeká i v Evropském parlamentu.

 

                                                                                                                                                                            Autoři: Miroslav Kynčl, dom, ČTK

----------------------------------------------------------------------

 

V Brně protestovalo proti ACTA přes 500 lidí.

V Plzni sotva deset.

 

 

Protesty proti podpisu mezinárodní smlouvy ACTA v českých městech pokračují. Nejvíce demonstrantů, zhruba 500, jich přišlo na brněnské náměstí Svobody. Dvě stovky demonstrovaly v Ústí nad Labem i v Ostravě. Jinde ale přišlo sotva několik lidí.

 

Na centrální brněnské náměstí Svobody přišlo i v mrazu přes pět stovek lidí, někteří v maskách a s transparenty. V projevech protestovali především proti omezování svobodného internetu a skandovali "ne ACTA".

V krátké scénce organizátoři ukázali, k čemu podle nich může smlouva vést. Dva účastníci akce prošli bezpečnostním rámem, který u nich odhalil mobilní telefon a notebook. Další aktér, představující kontrolora, pak zjistil, že v mobilu má jeho majitel hudbu a v notebooku zase filmy. "Máš od toho potvrzení?" zeptal se. Na obranu, že legálně koupená CD s filmy i hudbou má vlastník doma, kontrolor nepřistoupil a oba přístroje na místě rozbil kladivem.

 

Zhruba dvě stovky převážně mladých lidí se v sedmistupňových mrazech sešly v Ústí nad Labem, stejný počet v Ostravě. Moravané protestovali o něco výrazněji, nežli obyvatelé Čech. V Jihlavě nesouhlas vyjádřila zhruba stovka lidí. Naopak v Hradci Králové se sešlo jen několik desítek mladých demonstrantů, v Plzni a Karlových Varech pouze devět protestujících. Neúspěchem skončilo i shromáždění svolané na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.

 

Příště nás přijde víc.

"Jsme tady proto, že nesouhlasíme s tím, co naše republika tajně ukutila za našimi zády. Nesouhlasíme s tím, aby internet byl jakkoliv cenzurován," řekl jeden z účastníků akce na ostravském Masarykově náměstí.

Organizátoři považují počty lidí, kteří na demonstrace chodí v sedmistupňovém mrazu, za úspěch. A to i přesto, že na Facebooku je podporuje mnohem více fanoušků.  "Tohle byla taková demo demonstrace, za týden to uděláme znovu a větší, i s pochodem," prohlásil na ústeckém mítinku jeho organizátor.

Dnešním akcím předcházela ve čtvrteční demonstrace v Praze, kterou pořádala Česká pirátská strana a na níž se sešlo několik stovek lidí. "Dohoda ACTA poměrně významným způsobem útočí na občanské svobody v ČR. Jsme přesvědčeni, že parlament by ji neměl ratifikovat," řekl ČTK místopředseda pirátské strany Mikuláš Ferjenčík. Odpůrci smlouvy ACTA také v ČR provedli několik útoků na weby státních institucí a politických stran, po nichž byli napadené internetové stránky po nějakou dobu nedostupné. Na web ODS také hackerská skupina Anonymous ve čtvrtek umístila svůj znak a prohlášení namířené proti dohodě ACTA.

Cílem mezinárodní dohody, ke které se připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Podle kritiků umožní cenzuru internetu a omezí jeho svobodné užívání.

V projevech z improvizovaného pódia zaznívala kritika vlády. Podle demonstrantů odsouhlasila smlouvu, aniž by tomu předcházela jakákoliv veřejná diskuse. "Naše demokracie je iluzí svobody," uvedla jedna z hovořících žen.

 

V Ústí vystoupil i kontroverzní senátor Doubrava

Demonstraci v Ústí nad Labem svolala Pirátská strana. Na pódiu se během 45 minut trvajícího mítinku ale vystřídala i poměrně nesourodá skupina dalších řečníků, od mladých dívek až po muže středního věku. Někteří ochranu autorských práv naprosto odmítají, jiní by ji zase byli ochotni akceptovat, kdyby ceny za audiovizuální díla nebyly přemrštěné. V publiku měli ale lidé pod 30 výraznou převahu.

Ke špatně fungujícímu megafonu si nakrátko stoupl i senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), což se nelíbilo ústeckému aktivistovi Miroslavu Brožovi. "Takoví lidé na toto pódium vůbec nepatří," prohlásil Brož, který považuje Doubravovy názory za rasistické.

 

Organizátoři si účast i přes velké mrazy pochvalují. Na příští týden chystají pochod.

Když vyfotíte budovu, mohli by vám sebrat fotoaparát

Jeden z demonstrujících v Ostravě vyjádřil obavy z omezení práce fotografů. "Kdekoliv se objeví nějaká cizí značka, tak potom my jako fotografové nebudeme moci vůbec publikovat," uvedl.

V praxi by to mohlo prý vypadat tak, že když například vyfotí zásah policejní jednotky na pokojné demonstraci, mohou mu na hranicích fotografie i s fotoaparátem vzít jen proto, že je součástí fotografie třeba architektonicky chráněná budova, na níž se vztahují autorská práva architekta.

V Česku se protestuje už týden

Protesty se silně vážou k aktivistickému internetovému hnutí Anonymous, které se skládá z hackerů, aktivistů a recesistů. Již minulý čtvrtek 28. ledna se uskutečnily první protestní akce proti dohodě ACTA na internetu. Aktivisté z Anonymous napadli stránky Ochranného svazu autorského a weby českých státních úřadů.

O víkendu se pak konaly první protestní akce v českých městech, ale s minimální účastí. Jednou z větších byla až páteční demonstrace v Šumperku, na kterou přišlo 500 demonstrujících. Větší vlna nevole se zvedla například v sousedním Polsku, kde již před týdnem protestovaly tisíce lidí.

První tisícihlavou demonstraci Česko zažilo tento čtvrtek v Praze. Průvod zhruba tří tisíc lidí šel z Václavského náměstí na Pražský hrad. Ve stejný den pak hackeři z Anonymous napadli web ODS a skrz něj oslovili politiky, prezidenta i média.

Na sobotu 11. února je naplánovaná celosvětová protestní akce proti dohodě ACTA. Protestní akce plánuje jak Pirátská strana, tak další organizátoři.

ACTA má chránit intelektuální vlastnictví

Cílem mezinárodní dohody, ke které se připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Podle kritiků ale umožní cenzuru internetu a omezí jeho svobodné užívání.

 

                                                                                                                                                                                                                Autoři: pšt

--------------------------------------------------------------------

 

Antivirová AVG vstoupila jako první

česká firma na newyorskou burzu.

 

 

New York - Český výrobce antivirových programů AVG Technologies vstoupil na newyorskou burzu. V primární nabídce (IPO) firma spolu se svými akcionáři prodala osm milionů akcií, jejichž cenu stanovila na 16 dolarů za kus, což podnik ohodnotilo na 870,1 milionu dolarů (asi 16,6 miliardy Kč). Akcie AVG ale během dnešního obchodního debutu v New Yorku klesly o 18 procent na zhruba 13,5 dolaru a tržní hodnotu firmy to snížilo na zhruba 734 milion dolarů (14 miliard Kč).

 

Celkový objem emise dosáhl 128 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč). Firma sama z toho získá polovinu a peníze využije převážně na další rozvoj.
Propad akcií AVG souvisí s nynějším nepříznivým naladěním trhu vůči akciím nových technologických firem, protože řada emisí podobného typu včetně internetových firem jako Zynga nebo Groupon v minulých měsících investory po počátečním vzestupu zklamala. Šéf AVG J. R. Smith označil slabý debut za "víceméně důsledek situace na trhu", vyjádřil však přesvědčení, že cena AVG půjde později nahoru.
"Na technologickém trhu už převládá opravdu optimismus. Včera jsme byli svědky oznámení Facebooku (o plánu primární emise) a získali jsme některé opravdu kvalitní investory," řekl Smith agentuře Reuters.
"Bylo to překvapivé zklamání, vypadá to, jako by někteří investoři měli trochu obavy z dluhu firmy, protože fundamentální aspekty vypadají velmi dobře," řekl Joseph Schuster, zakladatel firmy IPOX Schuster, která se specializuje na investice do firmy vstupující na burzu. AVG měla ke konci září dlouhodobý dluh 225,2 milionu dolarů.
"V posledních letech vykazujeme trvalý růst a teď jsme jen čekali na vhodnou příležitost ke vstupu na trh," řekl předtím Smith v rozhovoru pro finanční televizi CNBC.
Společnost AVG, která se zpočátku jmenovala Grisoft, na trhu konkuruje firmám, jako jsou Symantec nebo McAfee. AVG uplatňuje obchodní model známý jako "freemium", což znamená, že své antivirové programy nabízí v základní verzi zdarma a platit si nechává až za prémiové a doplňkové služby. Značná část příjmů firmy pochází i z cílené reklamy a ze spolupráce s podniky Google nebo Yahoo.
V materiálech pro americkou burzovní komisi SEC firma uvedla, že prodává čtyři miliony akcií a zbytek na trhu nabízí její akcionáři jako Intel Capital, Grisoft Holdings či společnost soukromého kapitálu TA Associates. Emisní cena celý podnik ohodnotila na 870,1 milionu dolarů.
Podobně jako některé další české podniky má společnost AVG Technologies sídlo v Nizozemsku. Firma za loňské třetí čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 106 procent na 13,8 milionu dolarů při růstu tržeb o 32 procent na 71,2 milionu dolarů.
AVG Technologies vznikla v roce 1991, v současné době má více než 800 zaměstnanců. Kanceláře má v České republice, Velké Británii, Spojených státech, Německu, Francii, na Kypru, v Izraeli, Pekingu a Hongkongu. Podnik má celkem přes 106 milionů zákazníků. V Česku zaměstnává zejména v Brně několik stovek lidí.

                                                                                                                                                                                                                 Autor: ČTK

--------------------------------------------------------------

Anonymous se nabourali k FBI.

Zveřejnili telefonát vyzývající k boji s hackery.

 

Na serveru YouTube zveřejnilo mezinárodní hackerské hnutí Anonymous telefonát, v němž americká FBI a britský Scontland Yard domlouvají taktiku boje s hackery. FBI potvrdila, že nahrávka byla získána ilegálně a zahájila trestní vyšetřování.

 

Hackeři z hnutí Anonymous v pátek zveřejnili záznam telefonátu, ve kterém vyšetřovatelé amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a londýnského Scotland Yardu debatují o taktice boje s hackery, včetně členů Anonymous. Únik potvrdily britská policie i FBI.

Asi čtvrthodinová nahrávka konferenčního hovoru vyšetřovatelů obou policejních sil ze 17. ledna se objevila na severu YouTube. Na záznamu se hovoří o sledování Anonymous a dalších skupin, o datech plánovaných zatčení a o důkazech, které policie má.

Hnutí Anonymous také zveřejnilo e-mail FBI vyzývající kolegy z evropských policejních sborů k diskusi o boji s hackery. Mail byl adresován policistům v Británii, Irsku, Nizozemsku, Švédsku a Francii, ale na nahrávce mluví jen britští a američtí policisté.

Zatím není jasné, jak se hackeři k záznamu dostali. FBI potvrdila, že nahrávka "byla zamýšlena jen pro policisty a byla získána ilegálně". "Probíhá trestní vyšetřování, které má zjistit viníky a pohnat je k odpovědnosti," uvádí prohlášení FBI.

Také britská policie potvrdila autenticitu nahrávky, na které jsou smazána jména některých hackerů, o nichž detektivové mluví. Britské prohlášení uvedlo, že "v této fázi nebylo zjištěno pro policii žádné operační riziko".

"FBI by možná rád věděl, jak již nějakou dobu můžeme číst jeho interní komunikaci," uvedlo neformální hnutí Anonymous na Twitteru.

Expert bezpečnostní společnosti Sophos Graham Cluley se domnívá, že hackeři mohli naslouchat rozhovoru jen ilegálním proniknutím do mailu vyšetřovatelů. "Policisté budou určitě zděšeni, když si uvědomí, že právě lidé, které mají vyšetřovat, mohli sledovat jejich interní rozhovory," uvedl Cluley na svém blogu.

 

-------------------------------------------------------------------------

 

Hackeři vyřadili na tři hodiny web české vlády.

Česko nemá proti útokům ochranu.

 

Hackerská skupina Anonymous ve čtvrtek na tři hodiny vyřadila z provozu web vlády ČR. Reagovala na podpis Česka pod dohodou ACTA o větší ochraně autorských práv. Vládní stránky nevydržely nápor 15 milionů žádostí o přístup za hodinu. Běžně jde o asi dva tisíce.

 

Server Vlády ČR ve čtvrtek napadli hackeři. "Zaznamenali jsme 15 milionů žádostí o přístup za hodinu. Běžně se toto číslo pohybuje kolem dvou tisíc," řekl iHNed.cz mluvčí vlády Jan Osúch. Chod Úřadu vlády podle něj nebyl nijak narušen.

Pokusy o přístup přicházely z IP adres celého světa. Jejich původ může být pouze simulováný přes proxy servery nebo na dálku ovládnuté počítače.

"Naši IT odborníci během tří hodin těmto IP adresám postupně zakazovali přístup na naše stránky," uvedl Osúch.

 

 

-----------------------------------------------------------------

 

Hackeři napadli sněmovní web.

Přístup na stránky je už několik hodin zablokovaný.

 

Web poslanecké sněmovny je nepřístupný. V podvečer ho napadli hackeři, pravděpodobně na protest proti smlouvě ACTA, v níž se státy zavazují k větší ochraně autorských práv. Pracovníci IT oddělení sněmovny útok čekali, ale až ve čtvrtek.

 

Internetové stránky poslanecké sněmovny ve středu v podvečer napadli hackeři, uživatelé se kvůli tomu na web nemohli připojit. Informaci zveřejnil server Aktuálně.cz, potvrdil ji také ředitel tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch.

Napadení sněmovních stránek má podobný scénář jako nedávný útok na webový portál vlády.

Webové stránky zablokovalo četné připojování. "Web je nepřístupný zhruba od 17:00, přístup byl odpojen kvůli bezpečnosti. Znovu se obnoví, až útok skončí," řekl Žamboch. Útok podle něj nijak nepoškodil data, síť je zabezpečena.

 

"Čekali jsme to až zítra (ve čtvrtek). Útok vypadá stejně jako ten nedávný na webové stránky úřadu vlády," uvedli podle Aktuálně.cz pracovníci IT oddělení sněmovny.

"Odblokovali jsme webové rozhraní, takže zaměstnanci a poslanci dál můžou využívat intranetový systém sněmovny, vnější uživatelé ale ne," vysvětlili.

Podstatou útoku je podle nich masivní počet požadavků na připojení na webový portál sněmovny.

Napadání webů jejich zahlcením při připojování je podle odborníků poměrně snadný způsob, jak návštěvníkům stránek znemožnit jejich prohlížení. Nepředstavuje ale ohrožení pro data uložená na serverech.

 

 

----------------------------------------------------------------

 

Čeští Anonymous ovládli web ODS.

K odporu proti smlouvě ACTA vyzvali i Klause.

 

Členové sdružení Anonymous ve čtvrtek pronikli na web ODS a na jeho titulní stránce uveřejnili své prohlášení kritizující protipirátskou smlouvu ACTA. Ve středu nefungoval web sněmovny. Vysoká frekvence kyberútoků může souviset se čtvrtečním pochodem odpůrců ACTA v Praze.

 

Hackeři hlásící se ke sdružení Anonymous napadli a ovládli web ODS, uveřejnili tam své prohlášení odsuzující smlouvu ACTA, která má chránit duševní vlastnictví na internetu. IT odborníci ODS obnovili provoz stránek v půl deváté ráno.

"ACTA staví zájmy vybraných mediálních korporací nad práva člověka. Kvůli ochraně duševního vlastnictví vybraných subjektů se my všichni musíme vzdát části svých práv," píšou Anonymous mimo jiné na webu.

V prohlášení na webu ODS hackeři apelovali i na prezidenta, aby se proti kritizované smlouvě postavil. "Budoucnost naštěstí ještě není ztracena, a proto Vás vyzýváme k využití Vašeho vlivu k nápravě," uvádějí.

Prohlášení dominoval znak Anonymous - maska inspirovaná tragickým hrdinou katolických vzbouřenců v Londýně na počátku 17. století Guyem Fawkesem, jejíž moderní podoba se objevila v komiksu V jako Vendeta.

Odpůrci ACTA projdou Prahou

Česká pirátská strana na čtvrteční odpoledne na pražský Klárov svolala protest proti nedávnému podpisu protipirátské dohody ACTA. K účasti se podle Facebooku přihlásilo více než 6200 lidí.

Z Klárova se demonstranti vydají na Pražský hrad, protest má skončit v podvečer opět na Klárově. Mezi 15:00 a 17:00 doporučují organizátoři návštěvu Poslanecké sněmovny.

 

 

----------------------------------------------------------------------------------

 

Anonymous.

 

 

Anonymous je svým způsobem unikátní anonymní hackerská skupina, která iniciuje občanskou neposlušnost vůči zkorumpovaným vládám, uzurpátorským režimům a nenasytným korporacím. Fakticky už síť hackerů funguje zhruba od roku 2003, ale do širšího povědomí se dostala až o sedm let později v souvislosti s útoky na instituce, jež ohrožovaly existenci serveru WikiLeaks.

Hnutí není nijak strukturované a očividně se jedná o decentralizovanou organizaci, jejíž členové pochází z různých částí světa a normálně žijí své vlastní životy. Činnosti skupiny pak bývají označovány jako hacktivismus, což je složenina slov hacker a aktivismus. Spojení těchto slov o charakteru aktivit poměrně jasně vypovídá.

Během posledních let skupina úspěšně napadla několik velkých a zdánlivě nedobytných internetových serverů jako je platební služba PayPal, síť elektronických karet Visa a Mastercard či web firmy Sony. Podíleli se však třeba i na organizaci demonstrací během íránských prezidentských voleb, likvidaci sítí s pedofilním materiálem nebo na zveřejnění platů šéfů amerických bank.

 

 

-------------------------------------------------------------------------

 

Facebook je funkční, Anonymous zaútočili na Mexiko.

 

Internetová sociální síť Facebook zůstala v sobotu ráno funkční.

Nenaplnila se tak výzva zveřejněná tento týden prostřednictvím videonahrávky hlásící se k hackerskému sdružení Anonymous, aby se uživatelé internetu v tuto hodinu připojili k útoku proti Facebooku.

Samotná výzva byla ovšem zpochybněna krátce po svém zveřejnění na serveru YouTube. Zpráva poslaná z účtu na Twitteru "AnonOps" - který už v minulosti správně oznamoval útoky Anonymous - popřela, že by iniciátorem útoku na Facebook bylo toto volné hackerské sdružení.

"Znovu musíme říct, že nezaútočíme na Facebook! Znovu média lžou," stálo ve zprávě poslané z účtu AnonOps.

Útok na servery sněmovny

V pátek nicméně aktivistická skupina hackerů Anonymous zaútočila na tři mexické vládní servery na protest proti navrhovanému zákonu, který má zpřísnit místní právní předpisy týkající se online sdílení souborů.

Podle agentury Reuters patří napadené servery ministerstvu vnitra, Senátu a Poslanecké sněmovně.

"Žádáme mexickou vládu, aby nepokračovala v prosazování tohoto zákona, protože by znamenal konec svobody projevu a svobody sdílení souborů," uvedlo sdružení Anonymous před pátečním útokem ve videonahrávce zveřejněné na serveru YouTube .

Návrh zákona, který předložil minulý měsíc senátor vládní Strany národní akce Federico Doring, by kriminalizoval nahrávání hudby, videí či knih na internet bez povolení vlastníka autorských práv.

 

-------------------------------------------------------------------------

 

Zaútočí Anonymous na Facebook? Otázky a odpovědi.

 

 

"Začala internetová válka mezi Anonymous, lidmi a vládou Spojených států amerických," oznámil ve videu na Youtube modulovaný hlas a jako další cíl této bitvy určuje sociální síť Facebook.

Má se Facebook opravdu obávat, že v sobotu 28. ledna padne za oběť útoku Anonymous? Vypadá to, že stejně jako v případě předchozí hrozby, ani tentokrát žádný útok neproběhne. Proč?

Podobná varování tady už byla

Zpráva o chystaném útoku Anonymous na Facebook už tady byla - naposledy měl Facebook padnout na protest proti zneužívání osobních dat uživatelů v sobotu 5. listopadu. A nic se nestalo.

Sobota je pro útok nejhorším možným dnem

Pokud byste už chtěli zaútočit na Facebook, udělejte to ve čtvrtek nebo v neděli večer. Právě v těchto dnech je podle řady výzkumů na sociální síti největší povoz. Naopak sobota je z hlediska návštěvnosti nejslabší. Nemůžete tedy příliš počítat s tím, že sílu vašeho DDoS ataku znásobí uživatelé, kteří se přijdou podívat, jak se vám povedl.

"Sestřelit" Facebook je technicky náročné

Anonymous "útočí" na servery metodou tzv. DDoS. Ta zjednodušeně řečeno funguje tak, jako by v jednu chvíli na server přišlo mnoho lidí, kteří by navíc pořád mačkali F5 - server pak nával nevydrží a "spadne". Anonymous to samozřejmě dělají sofistikovaněji: F5 za ně "mačkají" servery a speciální programy, které si může do počítače (na vlastní riziko) stáhnout jakýkoli uživatel, který se chce k "útoku" připojit. Většina běžných webů se proti podobnému návalu návštěvníků nechrání - je to zbytečné a příliš drahé.

Infrastruktura Facebooku je ale stavěná na provoz stamilionů uživatelů na celém světě. Pokud by tedy Anonymous chtěli Facebook DDoS útokem vyřadit z provozu, potřebovali by k tomu obrovskou výpočetní sílu a podporu milionů uživatelů.

Útok na Facebook nedává smysl

Síla Anonymous není v tom, že by napadené weby nějak poškozovali, ale spíš ve zviditelnění určitého problému. Internet teď žije odporem proti americkým zákonům SOPA a PIPA a podpisu evropské dohody ACTA. A v obou případech stojí Facebook na stejné straně barikády jako Anonymous. Proč by tedy hacktivisté právě teď na tuto sociální síť útočili?

Anonymous útok sami popřeli

Sami Anonymous zprávu o útoku výslovně popřeli na twitterovém účtu AnonOps, který se jim připisuje. Samozřejmě se dá namítnout, že může jít jen o kouřovou clonu, ta by ale odporovala metodám, které hacktivisté dosud používali. Ono je to s Anonymous vůbec těžké - vydávat se za ně může prakticky kdokoli. A mimochodem, původní video, ve kterém údajní Anonymous o útoku informovali, už z YouTube zmizelo.

Kdyby Facebook přece jen padl...

Ano, přestože je útok Anonymous na Facebook vysoce nepravděpodobný, nic není nemožné. Třeba kdyby hacktivisté propadli vlastní důležitosti a chtěli by demonstrovat svou sílu. Vymyslet si můžete i řadu konspiračních teorií - na Facebook zaútočí americká vláda, která to na Anonymous svede, aby je zdiskreditovala. A nebo si Facebook shodí servery sám a využije to pro marketing. Fantazii se meze nekladou. Spíš je dobré položit si otázku: I kdyby byl Facebook několik hodin mimo provoz, mělo by to na váš život fatální dopad?

 

 

--------------------------------------------------------------------------

 

Vy zloději, dojde na vás. Více o útoku hackerů Anonymous na poslance.

 

Ačkoli chodí prý do schránek českých poslanců celá řada výhružných emailů, jeden z posledních – který měl spadnout do mailu zřejmě ze středy na čtvrtek, je něčím přece jen odlišný. Odeslala ho podle všeho světově proslulá skupina Anonymous, která stojí za nedávnými útoky na vládní servery v USA. A jisté tak je, že začíná být viditelně aktivní i v Česku.

 

"Vyzýváme vládu ČR, aby poskytla každému občanovi možnost nahlédnout do transparentně vedeného účtu státu. Ano, i do těch tajných položek. Dáváme vám na to čas do konce roku. Pak to uděláme sami. Vyzýváme zákonodárce, aby dali ruce pryč od cenzorních zákonů a přílepků a aby sami zveřejnili své korupční kauzy. Kdo se přizná a omluví, má lepší vyhlídky než ten, který bude do poslední chvíle zapírat. A pokud se nepřiznáte, my vás odhalíme," uvádí v emailu zaslaném na adresy českých poslanců Anonymous. Na závěr svého dopisu pak ještě skupina dodala: "Nezapomínáme. Neodpouštíme. Měli jste nás očekávat."

Jak ParlamentníListy.cz zjistily, ne každý poslanec však ještě ve čtvrtek dopoledne zmiňovaný email ve své poště zaznamenal.

„Výhružných emailů chodí denně do mé schránky i schránek ostatních politiků bohužel i několik. Poslanci už jsou snad vesměs proti nim imunní, jinak by nemohli snad ani existovat. Koneckonců – stačí se kolikrát podívat i na diskuse pod vašimi články,“  reagoval na dotaz předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. A přiznal, že o tom, že i jemu by do schránky měl zmiňovaný email přijít, nic netuší.

Hackeři Anonymous: Poslanci, dejte tady věci do pořádku, jinak to uděláme za vás
„Opravdu jsem ho nezaznamenal, neviděl. Možná spadl hned do spamu, ale já osobně to vidím i tak, že mně nepřišel zkrátka proto, že já do žádné korupce zapojený nikdy nebyl. Navíc i další věci, které zmiňujete, že jsou v emailu napsané, jdou mimo mne. Třeba ty přílepky - od počátku svého působení jsem předsedou poslaneckého klubu a nikdy jsem žádný přílepek nedovolil, aby prošel,“ řekl Gazdík ParlamentnímListům.cz. To, že se však někdo chce domoci „práva“ jakýmkoli anonymním způsobem s potenciálem výhružky či ultimáta, však odsoudil jako věc, která by neměla stát za výraznější pozornost.

Poslanci o ničem nevědí

Vidím i John mají šéfování výborů potvrzené. Proti Johnovi stálo 48 poslanců
Víme, jak bude vypadat Výbor pro bezpečnost a Výbor pro obranu
Ano, s Martinem jsme kamarádi. Tatrovka nás podvedla, říká Vidím
Ani Jan Vidím (ODS) nezaznamenal ještě ve čtvrtek dopoledne to, že by mu email přišel – byťt i on připustil, že je možné, že buď spadl automaticky do spamu, nebo byl vymazán. „Všechny hromadné anonymní emaily hážu do koše, nezabývám se ani nějakými výhrůžkami, které skutečně často do schránek veřejně známých osob chodí,“ řekl Jan Vidím, který je zároveň předsedou Výboru pro obranu PSP ČR. I proto bylo na místě se ho zeptat, zda v emailu s tímto obsahem přece jen nevidí nějaké možné riziko zveřejnění tajných údajů či v důsledku toho dokonce ohrožení bezpečnosti státu.

„Předpokládám, že nikoli, ale samozřejmě pokud by vzniklo, důvěřuji tomu, že by ho zaznamenaly složky pro to určené a zasáhly by tak, aby bylo riziko maximálně eliminováno,“ doplnil ještě Vidím pro ParlamentníListy.cz.  V tuto chvíli však nepovažuje prý ani za nutné se obracet s možnými výhrůžkami na policii, či dělat na obranu nějaké právní kroky.

V Irsku byl aktuální útok těchto hackerů citelný

Jak však ukazuje praxe, hackeři ze skupiny Anonymous umí udělat vrásky vládám i v jiných zemích. A rozhodně nejde o úplně nevinné útoky. Například agentura Reuters přinesla informaci, že tuto středu zaútočili také na webové portály irské vlády. Mstí se tak prý za snahu kabinetu premiéra Endy Kennyho zablokovat v Irsku servery, které porušují autorská práva. Terčem se proto v ranních hodinách staly weby místního ministerstva financí a spravedlnosti. Podle vlády byly mimo provoz jen krátkou chvíli.

"Vláda si je vědoma hrozby tohoto druhu kyberútoku a připravuje odpověď," cituje Reuters z prohlášení ministerstva spravedlnosti. Sean Sherlock, který v irské vládě zodpovídá za koordinaci plánu na blokování stránek s nelegálním obsahem, označil útok za "neospravedlnitelnou reakci" na irské snahy o dodržování norem Evropské unie.

Anonymous je anonymní a na sobě nezávislé nehierarchické hnutí, které se do podvědomí internetových komunit začalo dostávat v roce 2003. V letech 2010 a 2011 začaly informace o Anonymous pronikat i do masmédií, což bylo zapříčiněno velkým zájmem, který vzbudila jejich činnost spojená s hájením WikiLeaks či proti firmě Sony.

Benda: Nic takového jsem v emailu nezaznamenal

I další z oslovených poslanců – Marek Benda – o výhružném emailu, který možná přišel do jeho schránky, nic nevěděl. „Výhružných emailů se objevuje na různých adresách hromada. Nemá smysl se jimi detailně zabývat. Kontroloval jsem si schránku v noci ze středy na čtvrtek, nic jsem tam ale nezaznamenal. Pokud tam ale přece jen něco takového přišlo, nijak zvlášť se tím zabývat nebudu,“ přiznal ParlamentnímListům.cz poslanec za ODS Benda.

BIS kritizuje justici, politici bezpečnostní službu podpořili
Průzkum: Devět z deseti lidí věří, že politici rozkrádají Česko
BIS nemá informace, že by ČR hrozil teroristický útok
Justice podle BIS: korupce, vazby na podsvětí, špatné vedení
Jediný, kdo tak o emailu, jež se dá posuzovat jako výhrůžka českým zákonodárcům, věděl, byl podle zjištění redakce poslanec ČSSD František Bublan.

„Ano, něco takového jsem opravdu v emailu našel. Chodí toho i mně v podobném duchu mnoho, ani jsem to detailně nečetl a skončilo to v koši. Nepokládám to za nijak důležité. Takovéto aktivity různých skupin jsou bohužel běžné,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bublan, který v minulosti působil jako ředitel rozvědky.

Zdá se, že poslance skutečně tedy email zaslaný skupinou poukazující  různé společenské nešvary ve světě,  nijak nerozhodil ani nevyvedl z míry. Nikdo z nich ani do zveřejnění tohoto článku nevydal prohlášení, ani jakoukoli zmínku o e-mailu.

Škodili už i v Británii a USA

Na počátku ledna tohoto roku přitom „škodila“ skupina Anonymous také ve Velké Británii, když zveřejnila emailové adresy, hesla i údaje z kreditních karet hodnostářů NATO a dalších vysoce postavených činitelů. Objevilo se to na internetu po tom, co se hackeři o Vánocích nabourali na servery americké zpravodajské služby Stratfor (specializuje se na zahraniční a bezpečnostní záležitosti). Informovala o tom zahraniční agentura AFP.

Podle odborníků unikla data bývalých členů britské rozvědky a amerických bezpečnostních služeb. Na síti se poté ocitly například informace o 173 vojácích z Afghánistánu a dalších 170 z Iráku, osobní data někdejšího amerického viceprezidenta Dana Quayleho a bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. Dále uniklo na 19 000 mailových adres zaměstnanců americké armády. V případě Velké Británie se útok dotkl 221 lidí, mezi dalšími oběťmi bylo 242 zaměstnanců NATO nebo zpravodajské služby Joint Intelligence Committee pracující pro britského premiéra Davida Camerona.

Britské vlády se však prý podle jejího mluvčího útok nijak zásadně nedotkl. A to přesto, že mezi zveřejněnými daty byly i údaje několika členů parlamentu.

V Česku poprvé na počátku listopadu 2011? Kritizovány byly televize

Na území Česka se tato mezinárodní skupina hackerů ozvala výrazněji poprvé na počátku loňského listopadu. Tehdy se dalo hovořit o počátku jejich operací u nás, když stála prý za protestními pochody ke třem největším českým televizím. Cílem této operace měl být vzkaz je donutit média odvysílat kritiku vlastního vysílání, které je podle Anonymous neobjektivní a zmanipulované.

Jak popisuje skupinu Anonymous Wikipedie?

Vzhledem k faktu, že je to sdružení bez struktury a vedení, objevují se různé výklady o záměru Anonymous. Mnozí Anonymous se soustřeďují na tvorbu videí, kterými se snaží rozšířit informaci o svém hnutí, jiní Anonymous používají své suverenity v kyberprostoru k prezentování cynických žertů (kupříkladu v případě webových stránek zaměřených na mravní život mládeže nocussing.com, které Anonymous v lednu 2009 napadli a získali osobní informace o vlastníkovi stránek, který byl posléze zahlcen obscénními telefonáty a e-maily a dokonce i pornografickými zásilkami). Dále mají údajně na svědomí napadení webu Epilepsy Foundation, kde zanechali blikající animace. Tento útok však skupina nikdy nepotvrdila. Na web YouTube poté nahráli gigantické množství pornografie, údajně kvůli mazání hudebních videí. Na svědomí mají i napadení webu allhiphop.com, kde zanechali desítky obrázků zesměšňující hiphopovou kulturu.

Svými činy k sobě Anonymous přitáhli zájem médií, v roce 2007 o nich televize Fox odvysílala reportáž, která o Anonymous hovořila jako o "hackerech na steroidech", "domácích teroristech" a "internetovém nástroji zloby". O rok později se v kanadské rádiové show objevili dva členové Anonymous, kteří v pořadu vysvětlovali svůj kritický postoj vůči Scientologické církvi.

 

 

-----------------------------------------------------------------

 

Hackeři z Anonymous napadli stránky OSA.

 

Hackerské útoky hnutí Anonymous se nevyhnuly ani Česku. Po stránkách České protipirátské unie si vybrali za cíl web Ochranného svazu autorského. Ten měl být zablokován ve čtvrtek v 18.00, stránky však byly nepřístupné již kolem půl páté.

 

Sérii útoků rozpoutalo zablokování serveru Megaupload. Minulý týden kvůli tomu hackeři zablokovali stránky FBI, Bílého domu, hudebních vydavatelství a ochránců autorských práv.

Jsme na straně těch, kteří tvoří, říká OSA

"Každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a jiní tím, že boří. Jsme o to více pyšní na to, že jsme na straně těch, kteří tvoří," uvedl předseda představenstva OSA Roman Strejček s tím, že tomuto druhu útoku není možné se účinně bránit.

Ochranný svaz autorský, zkráceně OSA, je občanské sdružení, které funguje jako kolektivní správce poplatků za veřejné hudební produkce. Kromě výběru těchto poplatků se podílí na novelizaci autorského zákona a spravuje i nepopulární poplatky z prázdných médií. Vybrané peníze pak rozděluje mezi umělce, kteří jsou v ochranném svazu registrováni.

 

 

----------------------------------------------------------------------------

 

Hackeři z Anonymous vyřadili weby irské vlády.

 

Hackeři ze skupiny Anonymous ve středu zaútočili na webové portály irské vlády, píše agentura Reuters. Mstí se za snahu kabinetu premiéra Endy Kennyho zablokovat v Irsku servery, které porušují autorská práva.
Terčem se v ranních hodinách staly weby ministerstva financí a spravedlnosti. Podle vlády byly mimo provoz jen krátkou chvíli.

"Vláda si je vědoma hrozby tohoto druhu kyberútoku a připravuje odpověď," cituje Reuters z prohlášení ministerstva spravedlnosti.

K útoku se přihlásil uživatel Twitteru @AnonOpsSweden, jenž patří k hnutí hackerů Anonymous. Během noci na svém účtu vyzval hackery, aby se k útoku připojili.

Sean Sherlock, který ve vládě zodpovídá za koordinaci plánu na blokování stránek s nelegálním obsahem, označil útok za "neospravedlnitelnou reakci" na irské snahy o dodržování norem Evropské unie.

Jisté hudební vydavatelství v roce 2010 po irském poskytovateli internetového připojení soudně vymáhalo odstavení webů, které porušovaly copyright. Soud to však tehdy zamítl a vzkázal, že irské zákony takový postup neumožňují. Vláda později slíbila, že legislativu upraví.

Hackeři ze skupiny Anonymous o sobě naposledy dali vědět po čtvrtečním uzavření internetového úložiště Megaupload americkou justicí a chystaným protipirátským zákonům.

Vyřadili z provozu weby amerických vládních institucí od ministerstva spravedlnosti po FBI i servery hudebních vydavatelství. Terči jejich útoku se staly i stránky polské vlády a úřadu francouzského prezidenta.

 

 

----------------------------------------------------------------------------

 

Hackeři z Anonymous shodili weby polských úřadů.

Kvůli podpisu smlouvy proti pirátství.

 

Po webech americké justice, vydavatelské společnosti Universal Music a kanceláře francouzského prezidenta zaútočili hackeři z Anonymous na Polsko. Z provozu vyřadili mimo jiné stránky Sejmu. V následujících dnech totiž Polsko plánuje podepsat smlouvu proti internetovému pirátství ACTA.

 

V Polsku v sobotu večer přestaly fungovat internetové stránky důležitých institucí. K útoku na web Sejmu, tedy dolní komory tamního parlamentu, se podle polských médií přihlásilo hackerské hnutí Anonymous.

Podle portálu gazeta.pl může akce souviset s plánem polské vlády podepsat mezinárodní dohodu o ochraně duševního vlastnictví ACTA, která se týká i boje s internetovým pirátstvím.

Kromě internetových stránek Sejmu se nebylo možné dostat na web úřadu vlády, ministerstva kultury, chvíli byly prý mimo provoz také internetové stránky prezidenta Bronislawa Komorowského.

Mluvčí tiskového oddělení Sejmu Jan Wengrzyn řekl, že zatím není jasné, zda jde o útok hackerů. "Specialisti na tom pracují, vypnuli jsme systém a snažíme se zjistit, co se stalo," řekl portálu gazeta.pl.

CO JE ACTA?
Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA), česky doslova Obchodní dohoda proti padělání, je smlouva, která chrání majitele duševního vlastnictví. Zatím podepsána 8 státy. Mimojiné umožňuje namátkové kontroly elektronických zařízení na letištích a jinde na hranicích mezi státy kvůli nelegální hodbě a filmům. Poskytovatelé internetu budou muset vydat bez úředního příkazu informace o lidech podezřelých z porušování autorských práv.
Obránci lidských práv na smlouvu kritizují, protože zavádí přísné represe, poškozuje uživatele a směřuje ke státním zásahům do svobodného internetu.

zdroj: wikipedia

Polsko se chce pod mezinárodní dohodu ACTA, která má být zbraní ve válce proti narušování duševního vlastnictví, podepsat za několik dnů. Dohodu už podepsalo několik zemí mimo Evropskou unii, v EU ji ještě musí ratifikovat Evropský parlament.

 

V Polsku v sobotu večer přestaly fungovat internetové stránky důležitých institucí. K útoku na web Sejmu, tedy dolní komory tamního parlamentu, se podle polských médií přihlásilo hackerské hnutí Anonymous.

Podle portálu gazeta.pl může akce souviset s plánem polské vlády podepsat mezinárodní dohodu o ochraně duševního vlastnictví ACTA, která se týká i boje s internetovým pirátstvím.

Kromě internetových stránek Sejmu se nebylo možné dostat na web úřadu vlády, ministerstva kultury, chvíli byly prý mimo provoz také internetové stránky prezidenta Bronislawa Komorowského.

Mluvčí tiskového oddělení Sejmu Jan Wengrzyn řekl, že zatím není jasné, zda jde o útok hackerů. "Specialisti na tom pracují, vypnuli jsme systém a snažíme se zjistit, co se stalo," řekl portálu gazeta.pl.

Podle Katarzyny Szymielewiczové z polské nadace Panoptykon, která proti dohodě bojuje, by se po přijetí dohody ocitly v nebezpečí osobní údaje lidí využívajících služeb firem podnikajících na internetu.

Hackerské hnutí Anonymous už v pátek napadlo stránky kanceláře francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Sarkozy podpořil rozhodnutí amerických úřadů uzavřít jeden z největších světových serverů pro sdílení souborů megaupload.com.

Hackeři z Anonymous ve čtvrtek zaútočili na web amerického ministerstva spravedlnosti, Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a hudebních a filmových společností, například Universal Music.

 

------------------------------------------------------------------------------

 

 Anglická Wikipedie zčernala, protestuje i Google.

 Nelíbí se jim chystané protipirátské zákony.

 

Návštěvníky anglické verze největší internetové encyklopedie Wikipedia dnes uvítala černá stránka. Encyklopedie na 24 hodin zastavila svůj provoz na protest proti dvojici chystaných amerických zákonů, které podle kritiků předznamenávají cenzuru internetu.

 

"Po více než desetiletí jsme strávili miliony hodin vytvářením největší encyklopedie v lidské historii. Právě teď zvažuje americký kongres legislativu, která by mohla fatálně poškodit volný a otevřený Internet. Abychom na to upozornili, na 24 hodin uzavřeme Wikipedii," uvádějí provozovatelé na hlavní stránce.

Jiné jazykové mutace se plánované "odstávky" přímo nezúčastnily. Řada z nich, včetně české, ale vysvětluje celou situaci na titulní straně. Ani články z anglické verze nejsou úplně nedosažitelné. Existuje několik jednoduchých triků, jak se k obsahu dostat.

 

Návrh protipirátského zákona, jenž by dnes měla dnes začít projednávat Sněmovna reprezentatntů, je na veřejnosti známý jako Stop Online Piracy Act (SOPA). Pokud by byl schválen v původním znění, museli by všichni provozovatelé internetu v USA blokovat přístupy ke stránkám, které šíří nelegální obsah.

Podobným zákonem, Protect "Intellectual Property" Act (PIPA), proti němuž Wikipedie také protestuje, se bude zabývat americký Senát 24. ledna. Odpůrci obou zákonů se obávají, že by v případě schválení mohly odříznout uživatele žijící na území USA od významné části internetu.

 

Mezi protestující se přidala řada dalších serverů, byť málokterý byl tak radikální jako Wikipedia. Své úvodní stránky změnily například weby Google (americká verze), Huffington Post, Craigslist a další. Nepřístupný by měl být web Reddit.com.

V Česku se k protestům podpořil například web Greenpeace či server Klábosení.cz.

Ne všichni ale berou událost tak vážně. Server Gawker už včera v žertu navrhnul čtenářům, že mohou den bez Wikipedie využít hned několika způsoby - například lhát přátelům bez obav, že si informaci následně ověří v encyklopedii. A pedagogové mohou konečně zadat svým studentům úkol, která si vyžádá skutečnou rešerši v původních zdrojích.

 

 

------------------------------------------------------------------------------

 

 Hackeři z Anonymous se pustili do boje.

 Zaměří se i na Česko?

 

Hnutí internetových aktivistů Anonymous se opět rozjelo na plné obrátky. Během posledních dní smazali obsah webu americké televize CBS, pohráli si se stránkami FBI a shodili web Universal Music či Vivendi. V Evropě si zase smlsli na webu polského parlamentu. Jejich pozornosti se možná dočká i Česko.

 

Anonymous popudilo v poslední době hned několik věcí: zákon SOPA/PIPA, jenž ohrožoval svobodu slova na internetu (o protestu Wikipedie, která se na den sama dobrovolně vyřadila z provozu, jsme informovali), zavření webu Megaupload a příprava dohody ACTA, jež brojí proti „pirátství“. Poslední bod je pro nás obzvlášť zajímavý, jelikož může mít i „českou stopu“.

Anglická Wikipedie zčernala, protestuje i Google. Nelíbí se jim chystané protipirátské zákony Připravovaná dohoda ACTA je dlouhodobě kritizována. Podle některých názorů je v podstatě tímtéž, čím je v Americe SOPA a PIPA. Její přijetí by také mohlo v důsledku znamenat například špiclování uživatelů poskytovateli internetového připojení nebo prohledávání notebooků na letištích. Kritizován byl i fakt, že ACTA byla připravována v zákulisí a bez veřejné debaty. 

 

Polsko, jež vyjádřilo zákonu podporu, se dočkalo rychlého útoku od Anonymous: web Sejmu, dolní komory polského parlamentu, byl nedostupný. Aktivita polských Anonymus dnes pokračovala útoky na web premiéra a další prominenty. Anonymous dnes na Twitteru také napsali: „Po SOPA/PIPA v USA si ACTA razí cestu do Evropského parlamentu https://lqdn.fr/node/5052. #OčekávejteNás“

 

Zaútočí Anonymus na weby českých institucí?
Zítra bude debatovat Výbor pro rozvoj při EU nad návrhem stanoviska (PDF) vůči ACTA. Navrhovatelem reakce výboru je český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Znění jeho textu ostře zkritizoval aktivistický web laquadrature.net, který má k Anonymous názorově blízko, jakožto „katastrofální“. Přesně na tenhle text odkázali Anonymous ve svém výše uvedeném twítu.

Autoři článku se podivují, že Zahradilův posudek přehlíží kritiku ACTA a nezpochybňuje samotnou potřebu mít další regulaci. Celý text shrnují jako „zavádějící a snažící se ospravedlnit extrémní represívní opatření“.

Vzhledem k předchozím aktivitám Anonymous a virtuálnímu útoku na Polsko lze tedy směle spekulovat, zda se jejich pozornost nezaměří i na Českou republiku.

Své si dnes možná užije Česká protipirátská unie, která má být dnes od 18:00 pod útokem slovenských přívrženců Anonymous v rámci msty za uzavření serveru megaupload.com.

Každopádně by se měl každý, kdo represívní dohodu ACTA podpoří, připravit na krušné chvilky a po ruce by měl mít připravenou zálohu svého webu a telefon na technickou podporu

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------

 

 Wikipedia se ve středu vypne.

 Na protest proti přísným americkým zákonům.

 

Plánovaný výpadek internetové encyklopedie bude trvat 24 hodin a zasáhne anglickou verzi Wikipedie. Její zakladatel tak chce vyjádřit nesouhlas s chystanými zákony namířenými proti pirátství, které podle něj značně omezují svobodu a otevřenost internetu.

 

Prosím poznamenejte si: Za méně než 24 hodin bude anglická verze Wikipedie v celém světě vypnuta jako protest proti SOPA a PIPA. Tak své uživatele upozorňuje na plánovaný výpadek otevřená internetová encyklopedie.

Wikipedia se vypne ve středu, aby se tak postavila proti plánovanému zpřísnění zákonů proti hackerům a počítačovým pirátům, oznámil její zakladatel Jimmy Wales na Twitteru. Je to vůbec poprvé, co encyklopedie veřejně protestuje, podotýká v oficiálním prohlášení.

"Vypnutí je protestem proti navrhované legislativě Spojených států - Stop Online Piracy Act (SOPA) ve Sněmovně reprezentantů a PROTECTIP Act (PIPA) v Senátu - pokud projde, vážně poškodí svobodu a otevřenost internetu, včetně Wikipedie," zdůvodňuje server.

 

Americký Kongres nyní projednává dva zákony, které mají přispět k omezení počítačového pirátství. Pokud by vstoupily v platnost, mohly by americké úřady od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat, aby zablokovaly všechny stránky, v nichž se objeví odkazy na nelegální kopie filmů či hudby.

Internetové vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu.

Proti zákonům už vystoupili internetoví giganti jako Google, Facebook, Yahoo, Twitter či eBay. Podle nich je zákon příliš široký a mohl by ohrozit investice v internetovém podnikání.

 

K protestním hlasům se nyní připojil i Jimmy Wales. "Je to unáhleně sepsaná legislativa," napsal. Vyjádřil také potěšení nad tím, že Bílý dům se k zákonům staví kriticky. O přepracování zákonů usiluje i prezident Barack Obama, který už dříve vybídl zákonodárce ke změnám. Že by ale zákon vetoval, zatím nepohrozil.

Nejvíce kontroverzí vzbuzuje paragraf umožňující federálním úřadům dát na černou listinu weby, které údajně distribuují ilegální obsah. To by v zásadě vedlo k tomu, že by části internetu byly pro americké uživatele nedostupné. Vedení Kongresu ale zřejmě od tohoto návrhu začíná ustupovat.

Wikipedii každý den využívají desítky milionů uživatelů z celého světa. Obsahuje dvacet milionů hesel ve zhruba 270 jazycích. Nejobsáhlejší část encyklopedie je ale v angličtině - čítá na 3,8 milionu hesel.

 

-----------------------------------------------------------------------

 

 Hackeři zveřejnili adresy a hesla zaměstnanců

 NATO, tajných služeb i britské armády.

 

Skupina hackerů Anonymous získala 200 GB e-mailů a údajů o kreditních kartách klientů společnost Stratfor. Mezi 850 tisíci "okradených" jsou i pracovníci britské vlády, Severoatlantické aliance či Scotland Yardu. Data obsahovala i adresu bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera.

 

V databázi osobních dat, kterou získala a zveřejnila hackerská skupina Anonymous po vánočním kyberútoku na počítače americké bezpečnostní poradenské firmy Stratfor, jsou také údaje o stovkách zaměstnanců NATO, tajných služeb a příslušníků armády.

Na internetu jsou tak volně přístupné například e-mailové adresy a hesla úředníků, kteří pracují pro nejdůležitější britské vládní úřady a přicházejí do styku s citlivými informacemi, píše britský deník Guardian.

 

Útok hackerů z hnutí Anonymous na společnost Stratfor se odehrál loni 25. prosince. Hackeři oznámili, že firmě ukradli 200 GB e-mailů a údajů o kreditních kartách, které podle nich patří klientům Stratforu.

Deník Guardian požádal amerického odborníka na kybernetickou bezpečnost Johna Bumgarnera, aby zveřejněnou databázi kontaktů podrobil analýze. Bumgarner došel k závěru, že v seznamu asi 850 tisíc jmen, která si předplatila přístup k obsahu internetových stránek Stratforu jsou i lidé z britských vládních institucí či z NATO.

 

Americký expert identifikoval jména 221 zaměstnanců britského ministerstva obrany, 242 zaměstnanců Severoatlantické aliance nebo 46 úředníků ministerstva zahraničí. V databázi našel i kontakty sedmi lidí z britského úřadu vlády, 67 zaměstnanců Scotland Yardu nebo 14 lidí z ministerstva vnitra.
V seznamech Stratforu byly přirozeně i tisícovky vládních zaměstnanců ze Spojených států. Podle Bumgarnera třeba 19 tisíc příslušníků armády včetně 173 Američanů, kteří jsou nasazeni v Afghánistánu a 170 nasazených v Iráku, ale i adresy někdejšího viceprezidenta Dana Quaylea a bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera.

Tajné informace

Problém představuje hlavně fakt, že emailový kontakt některých osob není obecně známý a že hackeři adresy zveřejnili i se zakódovanými hesly, která se však dají snadno prolomit. Zdatnější uživatelé internetu by tak mohli snadno získat přístup do e-mailových schránek lidí, kteří pracují s citlivými a dokonce i tajnými informacemi.

Zástupci britské vlády ale odmítají, že by zveřejněná databáze mohla představovat nějaké bezpečnostní riziko. "Jsme si vědomi toho, že údaje předplatitelů Stratforu byla zveřejněna na veřejně přístupných stránkách. V současné chvíli ale nic nenaznačuje, že by to nějak mohlo ohrozit britské vládní instituce," řekl mluvčí britské vlády.

 

Hackeři odcizili i kontakty britských poslanců. Jednou z obětí je baronka Emma Nicholsonová, která v rozhovoru s Guardianem incident odsoudila. "Dát všanc údaje o vládních úřednících je příšerně nefér. Úředníci v citlivých oblastech jako je obrana či armáda mohou být dokonce vystaveni určitému nebezpečí. Chránit tahle data je opravdu hodně těžké, ale není to nemožné," řekla poslankyně.
Anonymous je mezinárodní skupina hackerů bez pevné organizační struktury. Aktivisté se většinou zapojují do ad hoc "operací" různého druhu. Známá je především díky útokům na firmy, které vypověděly spolupráci kontroverznímu portálu WikiLeaks. Mezi terči hackerů byla například firma MasterCard. Naposledy začátkem ledna spustila skupina portál na odhalování neonacistů nazi-leaks.net, který má přinášet výbušné informace z krajně pravicové scény.

------------------------------------------------------------------------------

 

 Hackeři zaútočili na zbrojovku Lockheed Martin.

 Dodává stíhačky pro Pentagon.

 

Dopad hackerského útoku proti zbrojovce Lockheed Martin je pro americké ministerstvo obrany "minimální". Pentagon to v sobotu sdělil s dodatkem, že neočekává žádné škody vyplývající z útoku. Hackeři ohrozili americkou bezpečnost před týdnem.

 

Pentagon prohlásil, že útok hackerů poškodil zbrojovku Lockheed Martin jen minimálně. Žádné škody plynoucí z útoku tak neočekává.

"Dopad na ministerstvo obrany je minimální a neočekáváme žádný nepříznivý důsledek," napsala Reuters podplukovnice April Cunninghamová.

Společnost Lockheed Martin v sobotu potvrdila předchozí informace médií, že před týdnem odhalila a také zmařila "významný a úporný útok" na své informační systémy.

 

"Jako výsledek pohotových a promyšlených akcí, které jsme podnikli na ochranu sítě a zvýšení bezpečnosti informačních technologií, zůstal náš systém zajištěný," uvedla v e-mailu mluvčí Lockheed Martin Jennifer Whitlowová. "Ohrožen nebyl žádný zákazník, program ani osobní data zaměstnanců," konstatovala mluvčí největšího výrobce letecké techniky na světě.

Firma prý nepřetržitě pracuje na obnovení přístupu pracovníků k "síti informačních systémů", které se terčem kybernetického útoku staly 21. května.

Mají údaje o technologiích v Iráku a Afghánistánu

Agentura Reuters v sobotu informovala, že neznámí počítačoví piráti pronikli do zabezpečené počítačové sítě koncernu Lockheed Martin a několika dalších armádních dodavatelů USA. Zaměstnanci největšího dodavatele zbraní pro Pentagon tak neměli možnost přihlašovat se k firemním e-mailům z mobilních zařízení.

 

Lockheed disponuje citlivými daty o zbrojních systémech i o vojenských technologiích používaných v současné době v bojích na území Iráku a Afghánistánu. Je zároveň největším dodavatelem informačních technologií pro americkou vládu.

Podnik vyrábí mimo jiné stíhačky F-22 a F-35, loni zaměstnával celkem 133 tisíc lidí a vytvořil tržby 45,8 miliardy dolarů (přes 785 miliard korun).

 

------------------------------------------------------------------------------

 

 Hackeři z Anonymous mají citlivá data 1300 Čechů.

 Policie je varovala e-mailem.

 

 Hackeři ze skupiny Anonymous získali citlivé údaje 1300 Čechů, včetně informací o platebních kartách. Data   získali během prosincového útoku na server americké poradenské firmy Stratfor.

 

Asi 1300 Čechů v pátek dostalo varovný e-mail od policie. Jejich citlivé údaje totiž získali hackeři, kteří loni v prosinci napadli bezpečnostní poradenskou firmu Stratfor ze Spojených států.

 

K útokům se přihlásili členové hackerského hnutí Anonymous, jeden z nich uvedl, že cílem akce je ukrást milion dolarů (19,75 milionu korun) a rozdat ho, uvedla v prosinci agentura AP.

 

Banky zablokují ohrožené karty

Česká policie podle Novy přistoupila k rozesílání varovných e-mailů poprvé v historii. Hackeři údajně ukradli celkem 200 GB dat, mezi nimiž jsou e-maily, ale také údaje o kreditních kartách.

 

"Proto jsme se rozhodli přijmout opatření k zabezpečení údajů u některých konkrétních uživatelů," řekl televizi náměstek policejního prezidenta Martin Červíček. Údaje mají dostat i banky, které ohrožené karty zablokují.

Češi, kterým přijde upozornění od policie, si mají dát pozor na podezřelé e-maily, které by mohly obsahovat počítačové viry. "Lidé by také měli být poměrně obezřetní při nakládání se svým účtem," sdělil Nově vedoucí oddělení počítačové kriminality Karel Kuchařík.

 

Peníze chtějí poslat charitě

Společnost Stratfor, kterou hackeři napadli, nabízí politické, ekonomické a vojenské analýzy. Předplatitelé k nim mají přístup prostřednictvím internetové stránky Stratforu, dostávají je e-mailem nebo jako videa.

Sdružení Anonymous o loňských Vánocích podle agentury AP prostřednictvím Twitteru oznámilo, že údaje o kartách využilo k tomu, aby bez vědomí jejich majitelů převedlo peníze na účet charitativních organizací.

 

-------------------------------------------------------------------------

 

 Počítačový útok pokračuje, hackeři napadli Sarkozyho

 web.

 

 21.01. 2012

 

Hackeři ze skupiny Anonymous se v pátek nabourali na stránky Elysejského paláce a pozměnili jejich obsah. Jak píše v sobotu agentura AFP, jde o odvetu za uzavření stránky megaupload.com.

 

Hackeři vložili do navigační sekce svůj proslavený slogan "My jsme většina". K pátečnímu večeru se obsah stránky vrátil k běžné podobě.
Anonymous se tím chtěli pomstít za francouzský postoj k uzavření jedné z největších stránek na sdílení obsahu.
Francouzský ministr kultury Frédéric Mitterand v pátek odsoudil osoby provozující megaupload.com jako delikventy. "Je to zločinné, je to krádež. Pravdou je, že kradou ve velkém rozsahu," postěžoval si Mitterand v rozhovoru s televizní stanicí BFM TV.

PSALI JSME:
Obří útok na počítače! Napadli weby vlády USA i FBI
Americké ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování obvinili v kauze megaupload.com sedm lidí z "masivního celosvětového online pirátství nespočtu typů děl s copyrightem".
USA požadují, aby Nový Zéland vydal čtyři z čelních představitel společnosti, aby u soudu čelili obvinění z online pirátství a praní špinavých peněz. Hrozilo by jim až 20 let vězení.
Anonymous v pátek dočasně vyřadili z provozu webové stránky ministerstva spravedlnosti, FBI a Americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA).

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Největší hackerský útok v dějinách internetu zasáhl Bílý dům i FBI.

 

Krušné chvilky zažívají počítačoví specialisté americké vlády. Hackerská skupina Anonymous totiž jako odvetu za zablokování webu megaupload.com, který je největším serverem pro sdílení dat na internetu, napadla stránky amerického FBI a Bílého domu. Později se hackerům podařilo zablokovat přes deset dalších webů a další útoky chystají.

 

20.01.2012

„Spustili jsme největší útok v historii internetu, který ochromí vlády i stránky hudebního průmyslu. Členové kongresu musí změnit plánovanou legislativu, jinak naše zbraně neutichnou,“ uvedli členové sdružení Anonymous na svých internetových stránkách s tím, že dokud nebude server megaupload.com opět zpřístupněn, útoky budou pokračovat.

Kromě stránek FBI a Bílého domu se hackerům podařilo zablokovat například stránky Amerického sdružení filmového průmyslu, asociace fonografického průmyslu, ministerstva spravedlnosti a vydavatelství Universal Music a Warner Music.

Anonymous chystají další útoky
Na seznamu napadených stránek, který hackeři pravidelně aktualizují, bylo v pátek ráno uvedeno celkem 14 webů. „Nebude trvat dlouho a přibydou desítky dalších webů firem, které chtějí potlačovat svobodu internetu,“ předeslal další plány sdružení Anonymous jeden z jejich členů v diskuzi pod seznamem.

Při útocích hackeři využili techniku nazývanou DDoS (Distributed Denial of Service). V praxi takový útok probíhá vždy podle stejného scénáře. Tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Server megaupload.com, který patří mezi 15 nejnavštěvovanějších webů na světě, americká justice nechala ve čtvrtek večer zavřít kvůli tomu, že porušuje zákony o ochraně duševního vlastnictví. Provozovatelé služby prý svým počínáním způsobili majitelům autorských práv škodu za půl miliardy dolarů. [celá zpráva]

Ideologické útoky budou přibývat
Podle bezpečnostních expertů je reakce hnutí Anonymous na zavření serveru megaupload jen prvním náznakem toho, co nás čeká. Podobné ideologické útoky se totiž budou rozmáhat stále častěji. Takzvaný hacktivismus, tedy aktivita hackerů v on-line světě, se bude týkat stále častěji firem i státních organizací.

„Více než dříve budou tyto akce mířit proti politikům, soudům, policejním složkám, ale i vrcholným manažerům. V roce 2012 dojde také k ukázkovým akcím v oblasti kybernetické války. Hlavním cílem zatím bude spíše testovat možnosti těchto útoků. Až dosud vlády vyspělých zemí chránily především své vládní a vojenské sítě. Nyní si bude třeba uvědomit i míru škod, které mohou způsobit akce proti další kritické infrastruktuře zejména rozvodným sítím,“ konstatovala mluvčí české pobočky antivirové společnosti McAfee Alžběta Hanibalová.

Ideologicky motivovaný útok zaznamenala společnost Eset například po prosincových parlamentních volbách v Rusku. Cílem hackerské aktivity se stala webová stránka Superjedi.ru, kde si v diskusním fóru lidé vyměňovali názory na politickou situaci v zemi, připomněl server Softpedia.

 

 

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Server Megaupload uzavřely americké úřady kvůli obviněním z pirátství.

Americké úřady ve čtvrtek uzavřely jeden z největších světových serverů pro sdílení souborů megaupload.com a obvinily jeho majitele z porušování zákonů o ochraně duševního vlastnictví. Server prý sdílením filmů a dalšího chráněného obsahu způsobil majitelům práv škodu za půl miliardy dolarů.

 

Včera 21:58 - Washington.

Vedení serveru agentuře AP sdělilo, že svou reakci na obvinění z šíření pirátských souborů připravuje. Odborníci řadí megaupload.com mezi patnáct nejnavštěvovanějších serverů na světě.

K akci americké justice došlo jen několik hodin poté, co znalostní server Wikipedia odpojil na 24 hodin ze sítě své služby na protest proti zákonům chystaným v USA proti internetovému pirátství. Navrhované právní předpisy podle Wikipedie a dalších internetových firem ohrožují svobodu na internetu.

Americký Kongres projednává dva zákony proti počítačovému pirátství. Podle nich by americké úřady mohly od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat, aby americkým uživatelům zablokovaly stránky s odkazy na nelegální kopie filmů či hudby. Internetové vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu.

 

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Hackeři chtějí zveřejnit zdrojový kód k softwaru Norton Antivirus

 

 

Dillí/San José - Skupina indických počítačových hackerů zveřejnila část zdrojového kódu programu Norton Antivirus, který vyrábí americká společnost Symantec. Chtějí tak podpořit Američana Jamese Grosse, který na Symantec podal žalobu za údajné zastrašování spotřebitelů. Zástupce hackerů, který vystupuje pod přezdívkou Yama Tough, chce podle agentury Reuters v úterý zveřejnit kompletní kód.

 

Gross v žalobě tvrdí, že Symantec spotřebitelům nabízí zkušební verzi antivirového programu, který při použití naskenuje systém a pak oznámí, že na počítači uživatele byly zjištěny bezpečnostní hrozby. Software je podle žaloby upraven tak, že hlášení o bezpečnostních hrozbách vydá bez ohledu na to, zda v počítači jsou, anebo ne. Žaloba tak naznačuje, že Symantec se snaží svůj software prodávat pomocí zastrašování.
"Toto úterý uvidíte kompletní zdrojový kód programu Norton Antivirus v objemu 1,7 gigabytu. Zbytek bude následovat," napsal Yama Tough na svém profilu na síti Twitter. Yama Tough mluví za skupinu hackerů, která si říká Lords of Dharmaraja. Před pár dny hacker zveřejnil část zdrojové kódu a několik skrytých e-mailů. Data podle něj pocházejí ze serverů indické vlády.

 

Jádrem sporu je verze softwaru z roku 2006 a týká se skupiny programů Norton utilities a PC Tools. Hackeři prozatím zveřejnili více než 13 tisíc souborů. "Předejte to soudním orgánům, ať ten spor vyhrajete," vzkazují hackeři přes Twitter Američanovi. Zatím ale není jasné, jak přesně by mohl zdrojový kód v tomto sporu pomoci. Symantec tvrdí, že je podaná žaloba bezpředmětná.
Američanův právní zástupce Jay Edelson řekl, že pomoc hackerů je pro něj nepřijatelná. "Nemyslíme si, že je nezbytné využít takovou formu podpory a my sami útoky hackerů nepodporujeme," řekl Edelson. "Nejsme národem darebáků, kde by jediná naděje pro lidi spočívala v tom, že budeme brát spravedlnost do svých rukou," dodal.

 

Mluvčí společnosti Symantec uvedl, že firma skupinu programů Norton Utilities 2006 už neprodává, ani nepodporuje. "Současná verze programů Norton utilities byla zásadně přebudována a s programem Norton Utilities 2006 už nesdílí žádnou část kódu," řekl. Firma také potvrdila, že se někdo zmocnil části jejího zdrojového kódu, informace ale prý nepocházejí ze serverů firmy a její síť nebyla kompromitována.

 

https://www.webpronews.com/hacker-yama-tough-to-release-norton-antivirus-source-code-2012-01

 

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Windows 8

 

 

Šéf Microsoftu Steve Ballmer: Letošní rok bude patřit Windows 8

 

Nadšení z příchodu nového operačního systému neskrýval šéf Microsoftu Steve Ballmer při své přednášce na největším světovém veletrhu spotřební a výpočetní techniky Consumer Electronics Show (CES) v Las Vegas. Kromě Windows 8 se Ballmer věnoval také smartphonům a tabletům. Žádné převratné novinky ale Microsoft na své prezentaci neukázal.

 

úterý 10. ledna 2012, 11:14
Ve více než hodinové prezentaci se Ballmer zaměřil na práci v oblasti vývoje softwaru, na který Microsoft ve svých plánech spoléhá. Největší průlom ale v letošním roce firma ještě plánuje s Windows 8, které během prezentace také ukázala.

Windows 8 přináší zcela nový vzhled a uživatelské rozhraní Metro. Mezi nejzásadnější vylepšení systému patří například možnost odemykání uživatelského účtu pomocí obrázku, vylepšené aktualizace či výrazně nižší nároky na operační paměť.

 

Nic nového ale podle agentury AP k vidění nebylo, firma jen ukázala to, co už v září viděli vývojáři. Ballmer ani neprozradil, kdy se finální verze nového systému objeví v obchodech.

Většina analytiků se domnívá, že nový operační systém Windows 8 by se na trhu mohl objevit koncem léta nebo začátkem podzimu. Testovací verze bude uvolněna ke stažení už v únoru

 

------------------------------------------------------------------------------

 

Pozor - je na světe nový vir BUDWEISER.

Verze 1

Velmi dulezite
Cez e-mailovu postu sa rozposiela e-mail so setricom obrazovky Budweiser Frogs.
Neotvarajte ho v ziadnom pripade, lebo vymazava obsah had-disku a zverejni
na internete Vaše uživateľske hesla.
Ak by ste nahodou dostali poštou s prilohou Budweiser Frog okamzite ho zmazte.
Poslite varovanie na vsetky e-mailove adresy vo Vasom adresari.
Toto varovanie poslala firma Microsoft a proti tomuto virusu zatial nie je obrana.

Verze 2

Pozor - je na světe nový vir BUDWEISER.

Tato informace přišla včera ráno od Microsoftu.
Prosím předejte ji každému, o kom víte, že má přístup k Internetu.
Možná dostanete zdánlivě neškodný šetřič obrazovky, Budweiser,
nazvaný "BUDDYLST.ZIP". Jestliže ano, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ
JEJ NEOTEVÍREJTE, ale okamžitě jej vymažte. Jestliže jej otevřete,
ztratíte všechno, co máte na Vašem PC. Harddisk bude úplně zničen
a osoba, která Vám poslala zprávu, bude mít přístup k Vašemu jménu
a heslu přes Internet.
Pokud je nám známo, virus se dostal do oběhu včera ráno.

Je to nový virus a mimořádně nebezpečný.
Prosím, okopírujte tuto zprávu a pošlete ji e-mailem každému,
koho máte ve svém adresáři. Musíme udělat vše, abychom
tento virus zastavili. AOL potvrdil, jak je tento viru nebezpečný
a neexistuje žádný antivirový program, který by jej zničil. Prosím
podnikněte veškerá opatření a předejte tuto informaci Vašim
přátelům, známým a kolegům v práci.

Verze 3 (anglická 2011)

READ IMMEDIATELY AND PASS ON TO EVERYONE YOU KNOW

Someone is sending out a very cute screensaver of the Budweiser Frogs.

If you download it, you will lose everything! Your hard drive will crash and someone from the Internet will get your screen name and password! DO NOT DOWNLOAD IT UNDER ANY CIRCUMSTANCES!

It just went into circulation yesterday. Please distribute this message..This is a new, very malicious virus and not many people know about it. This information was announced yesterday morning from Microsoft. Please share it with everyone that might access the Internet.

Once again, Pass This on Please

Verze 4 (2011)

PŘEČTĚTE SI IHNED a předávejte dál,

Někdo posílá velmi roztomilý Spořič obrazovky žáby Budweiser.
Pokud si ji stáhnete, přijdete o všechno!
Pevný disk spadne a někdo z internetu dostane vaše přihlašovací údaje!
Nestahujte za žádných okolností!
Prostě šel do oběhu včera.
Prosím, pošlete tuto správu dál.
Toto je nový, velmi nebezpečný virus a není mnoho lidí kteří o tom vědí.
Tato informace byla  oznámena včera ráno od Microsoftu.
Prosím, podělte se s každým, kdo má přístup k Internetu.

Ještě jednou, prosím, oznamte to všem.

 

 

---------------------------------------------------------------------

 2.7.2010

Hacker hledaný úřady USA slibuje další výbušné video.

Australský novinář a hacker Julian Assange se dočasně vypařil ze světa. Za jeho zmizením přitom nestál nájemný zabiják, neplacené alimenty ani pojišťovací podvod, ale prostá opatrnost. 

Assange je totiž šéfem projektu WikiLeaks, který podle amerických úřadů ohrožuje národní bezpečnost tím, že publikuje přísně tajné a politicky citlivé materiály. Zakladatel kontroverzního webu se v pondělí po necelém měsíci skrývání objevil na půdě Evropského parlamentu, kde promluvil o svobodě informací.

 

--------------------------------------------------------

29.6.2010

Český projekt Červené tlačítko chrání děti a špehuje internet.

10.2.2010 představil ministr pro lidská práva Michael Kocáb nový projekt Červené tlačítko, který by měl pomoci chránit děti na internetu před nevhodným obsahem. Již po dni provozu ale bezpečnostní experti varují, že program odesílá o uživateli daleko více informací, než je zapotřebí.

 

 --------------------------------------------------------

17.6.2010

Falešný test kompatibility Windows 7 skrývá vir.

 

 

Na tento vir typu trojský kůň podle serveru PC World poprvé upozornila firma BitDefender v neděli. Zatím se prý nezačal příliš šířit. Na začátku týdne firma zaznamenala u uživatelů ve Spojených státech zhruba tři napadení za hodinu. Lze to zdůvodnit tím, že se jedná o zcela nový virus.

"Může to však skončit nakažením mnoha počítačů," varuje jeden z vedoucích pracovníků BitDefender Catalin Cosoi.

Útočníci zneužívají oficiální text Microsoftu, kde firma radí, jak přejít na Windows 7.

"Zjistěte, zda vaše PC může běžet s Windows 7," uvádí se podle PC Wordu v anglickém e-mailu, který obsahuje zabalený soubor s virem. "Tento software prozkoumá váš počítač a zjistí případné problémy s hardware, připojeným zařízením a instalovaným software, a doporučí vám, co udělat před samotným upgrade," pokračuje e-mail s textem zkopírovaným ze stránek Microsoftu.

Uživatelé, kteří si přiložený soubor rozbalí a nainstalují, otevřou svůj systém útočníkům. Dostanou totiž do svého počítače trojského koně, který do systému otevře zadní vrátka.

 

Pár rad pro bezpečí vašeho počítače.

--------------------------------------------------------

14.6.2010

Nejnovější Windows mají bezpečnostní díru, záplata zatím chybí.

 

 

Finální verze nejnovějšího operačního systém Windows 7 od Microsoftu byla představena teprve na konci října a již nyní odhalil bezpečnostní analytik Laurent Gaffié v tomto systému bezpečnostní díru. Tu může útočník přes internet zneužít a na dálku zablokovat počítač. Záplata na tuto chybu zatím chybí. Upozornil na to zahraniční IT server Computer Weekly.

 

Bezpečnostní chyba se týká operačních systémů od Microsoftu, které využívají takzvanou službu SMB. Konkrétně tedy Windows 7, Windows Server 2008 a starších Windows Vista. V ohrožení naopak nejsou uživatelé, již stále pracují se systémy Windows XP a 2000.

Bezpečnostní chybu konzultoval Laurent Gaffié přímo s technickými pracovníky z Microsoftu, kterým zároveň poskytl i vlastnoručně naprogramovaný počítačový kód, jenž dovede chybu zneužít. Poté se rozhodl na bezpečností díru upozornit i na svém blogu, kde detailně popisuje, jak je možné Windows velice jednoduše zablokovat.

 

Po útoku počítač zamrzne

Po útoku pomocí speciálního kódu systém jednoduše zamrzne, takže s ním nejde vůbec pracovat. Samotný počítač vás přitom neupozorní na žádnou chybu, ani se sám nevypne. Zároveň není schopen ani chybu zapsat do logu, a tak ani nemusíte poznat, že jste byli napadeni.

Napadnout systém podobným způsobem je podle ředitele zabezpečovací společnosti NCC Group Rogera Rawlinsona velice jednoduché, a to především kvůli tomu, že si nyní na internetu může kdokoliv přečíst, jak chybu zneužít.

Ve chvíli, kdy takovýmto způsobem počítač zamrzne, je možné jej do běžného provozu opět uvést pouze restartem nebo odpojením od napájení. Tento způsob vypínání počítače však není příliš ideální a opakovaně může vést klidně až k poškození Windows na pevném disku.  

 

Možnost zneužití této chyby je velice závažný problém. A to především pro firmy, které jsou závislé na provozu počítačů.

 

Dokud Microsoft nevydá nějakou záplatu, jeví se mi možnost zneužití této chyby jako velice závažný problém. Poradí si s ním totiž jen opravdu zkušení administrátoři, kteří umí správně nakonfigurovat svoje síťové prostředky tak, aby se k nim nemohl dostat nikdo anonymně,“ uvedl Rawlinson.

Běžní uživatelé se ale chyby nemusí podle něj zbytečně obávat. Jediné co mohou útočníci s bezpečností chybou dělat je již zmíněné zamrznutí počítače. V žádném případě by jim však tato cesta neměla zpřístupnit vaše data. Nebezpečí tak hrozí především firmám, které jsou na provozu počítačů a serverů závislé. 

 --------------------------------------------------------

25.5.2010

 

Windows XP končí ------ co s tím ...

 --------------------------------------------------------

Test rychlosti internetových prohlížečů.

 

 

 

 

 

Poslední doba s sebou přinesla skoro až šílenou honbu za rychlostí a i když Google Chrome ve většině testů poráží své soupeře, v reálu to příliš nepoznáte. Dokonce ani Internet Explorer už ve verzi 8 za ostatními moc nezaostává. Můžeme myslím říct, že všechny prohlížeče si vedou dobře.

Rozdíly mezi nimi dnes dosahují daleko menších hodnot a na koncového uživatele těžko zapůsobí prohlížeč, který zvládne načíst stránku o jednu vteřinu rychleji než ostatní. Dějiště války se přesouvá směrem k zajímavým funkcím.

K prohloubení rozdílů ale může časem dojít se zvýšeným používáním JavaScriptu. V Googlu mají nejrychlejší JavaScriptový engine současnosti, engine Apple není o moc pomalejší. Mozilla na tom svém (pro Firefox 3.5) pracovala velmi dlouho a vůbec si nevede špatně. Betaverze desáté generace Opery bohužel nepodává o moc lepší výkon ve srovnání s její stabilní větví (to neznamená, že je pomalá!). Internet Explorer ale v tomto bude mít ze všech nejsilnější handicap, pokud Microsoft s novou verzí zaspí.

 

 SunSpider JavaScript Benchmark.

 S přehledem vítězí WebKitové prohlížeče, v závěsu se za nimi drží Firefox. Kdysi nejrychlejší Opera své slávy definitivně pozbyla, dnes poráží pouze Internet Explorer.

 

 V8 Benchmark Suite (Verze 4)

 O nezávislosti tohoto testu by se asi dalo hodně pochybovat, náskok WebKitové trojky je v každém případě jasně vidět.

 

 Dromaeo.

 V Dromaeo se počítá počet vykonaných akcí za určený čas. Obě verze Opery sice končí na posledním místě, Internet Explorer ale test vůbec nedokončil.

 

 

 

• Programy na PC. Zdarma.
• Hrát hry na tomto webu.
• Hry na PC zdarma.
• Tapety na plochu monitoru.
• Novinky PC.
• Poradna PC.
• Místo pro vaše názory.
• Kniha návštěv
• Vídeoklipy
• Vídeo-sranda

Vyhledávání

Pc-magnet

Pc.magnet@seznam.cz